co vědět o činčilkách

ČINČILA JIHOAMERICKÁ

5. ledna 2010 v 13:20 | lucaf

Obecné informace:

Rod: hlodavci (Rodentia)
Čeleď: činčilovití (Chinchillidae)
Hmotnost samce: 400 - 500 gramů
Hmotnost samice: 400 - 600 gramů
Délka březosti: 105 - 118 dní
Počet mláďat ve vrhu: 1 - 5
Počet vrhů za rok: 2


Činčila je původem jihoamerický hlodavec. V současnosti se vyskytuje ve volné přírodě jen v některých částech chilských And. Domov činčil se nachází v nadmořské výšce 1500 - 2000 metrů v nehostinném prostředí s nízkou teplotou a silnými větry.

Činčila jihoamerická (Chinchilla lanigera) je inteligentní zvířátko. Do role domácího mazlíčka ji staví nejen roztomilost a chytrost, ale také dlouhověkost. V průměru žije osm roků, ale někteří jedinci, pokud je o ně dobře pečováno, se mohou dožít až patnácti let. Činčily jihoamerické se vyskytují v mnoha barvách: v bílé, béžové, černé, černé s bílým bříškem i atraktivní fialově modré.
.

Bydlení:

K chovu se používá klec,nebo voliéra s dostatkem místa - nejlépe velikosti šatní skříně. Činčily výborně šplhají a potřebují dostatek pohybu. Po stěnách proto umístíme stabilní poličky, napříč klece je můžeme doplnit silnou větví.
Do horní části klece, kde se činčila nejraději zdržuje, také domeček na spaní.V kleci nesmí chybět napáječka s čerstvou vodou, miska na krmení a jesličky na seno.
Misky s vodou nejsou vhodné , protože je činčily v krátké době znečistí.
Dno klece vysteleme savým materiálem, nejlépe hoblinami,kukuřičnou drtí,nebo dřevěnými peletami.

Kam umístit klec:

Činčila je noční zvíře, přes den bude odpočívat v domečku. Na klec nesmí svítit přímé slunce.Důležité však je také suché místo, kde není průvan. Protože činčila nesnáší průvan, mlhy, déšť ani mrholení, nesmíme klec umisťovat na balkon, terasu nebo do zahrady.
Pozor na to, že s příchodem soumraku činčila ožívá a téměř celou noc vyluzuje a způsobuje různé zvuky a pazvuky. Proto není vhodné umístění klece například v ložnici.
Ochočenou činčilu můžeme z klece brát ven, v bytě ji však musíme stále hlídat. Pozor na elektrické kabely, chemikálie, nevhodné potraviny a další nebezpečí.

Koupání:

Hustá a jemná kožešina, kterou jsou činčily obdařeny, potřebuje častou očistu. Nekoupají se však ve vodě!!!, ale ve speciálním jemném písku, který zakoupíme vprodejně s chovatelskými potřebami.
Zbavují se v něm nečistot a mastnoty, aby byl jejich kožíšek čistý a lesklý. (Takto se dokonale přizpůsobily životu v pouštních oblastech.)
Písek denně vkládáme do klece v dostatečně velké misce.
Nenecháváme jej tam však stále, aby ho činčily neznečistily močí a bobky.
.

Jídelníček:

Činčila je velmi skromná, v přírodě má možnost okusovat pouze suchá stébla trav a kořínky rostlin. K tomu je uzpůsobené její zažívací ústrojí. Proto nejvhodnější potravou je dobře usušené seno, granule pro činčily, obsahující přesné poměry živin pro jejich dobrý zdravotní stav.
Jako pamlsek můžeme činčile dát:sušené jablíčko,sušený šípek,sušený květ pampelišky,sušenou kopřivu,sušenou mrkvičku,ovesné vločky.
Občas rozinku,kůrku tvrdého chleba a svatojánský chlebíček.
Na obroušení hlodáků-ovocné větvičky,např.:jabloň,hrušeň -nedávat větvičky z peckovin.

!!!Nikdy nedávat !!!

Oříšky, tučná semena a podobná vysoce energetická strava činčilám okamžitě přivodí trávicí problémy a následné onemocnění!
.

Rodinka nebo jedináček?

Nejpřirozenější je chovat párek činčil.
Je úžasné sledovat, jak si činčily spolu hrají, starají se o sebe, jak samec pomáhá své družce při porodu a mláďata zahřívá. Pro odchov je samozřejmě třeba dostatečně velká hnízdní budka, přizpůsobení klece, aby se zvědavá mláďata nezranila pádem, a v neposlední řadě musíme zajistit odbyt pro mláďata.
Pokud nechceme odchovávat mladé a činčilka bude především naším kamarádem, můžeme chovat pouze jedno zvířátko. Lépe se ochočí a bude s námi komunikovat. Je však třeba mu společnost nahradit, věnovat se mu každý večer.
Kompromisním řešením je i chov dvou samiček, nejlépe pocházejících z jednoho vrhu, znajících se od mládí.

Březost a odchov mláďat:

Pohlavní život začíná u činčil již mezi 4. a 8. měsícem života.
Říje se u samičky objevuje v intervalech 24 - 25 dní a trvá 3 - 5 dní.
V době kdy u samičky začne říje se obvykle změní i chování samečka. Začne vydávat hlasité zvuky, kroutí se a pronásleduje samičku. Pak na samičku skáče, dokud jej samička nezačne odhánět.
Za několik hodin po úspěšném oplození samička vyloučí hlenovou zátku.

Březost u činčil je poměrně dlouhá, trvá přibližně 111 dní.

Matka si nestaví žádné hnízdo, porodí je přímo na hoblinách a proto je dobré v místnosti udržovat teplotu kolem 20 stupňů.
Porod je poměrně rychlý, rodí-li se však více mláďat, je mezi nimi obvykle časový odstup
1-2 hodin.

Samička může být 8-12 hodin po porodu znovu oplozena a pochva se jí uzavře až po 3-4 dnech.
Chceme-li znovu oplození zabránit, je nutné samečka od samičky oddělit ještě před porodem.
Po uzavření pochvy má samička další říji až za 8 týdnů.

Činčily rodí 1-5 mláďat, jsou plně vyvinutá, chlupatá a vidí. Porodní hmotnost mláděte je přibližně 40g a za měsíc po porodu váží asi 150g.
Brzy po porodu začínají mláďata běhat a zkoumat okolí.
Odstavují se ve věku 8-12 týdnů, při hmotnosti 250g. Živí se už pouze pevnou stravou a mají již naučené všechny základní životní potřeby.
.

nemoci činčil:

Vašeho zvířátka si pravidelně všímejte.
Snadněji tak zaznamenáte jakoukoliv změnu stavu či chování a včasným zásahem můžete činčile i sobě ušetřit spoustu trápení.
Abyste doma měli šťastné a zdravé zvířátko, které je ve formě, je třeba poskytnout mu dobrou a správnou stravu, čistou vodu, dostatek pohybu, suché, čisté a dobře větrané prostředí.
Pokud jsou splněny jejich základní potřeby, jen málo kdy činčily onemocní.
Snad u všech onemocnění platí, že je třeba postiženého jedince izolovat od ostatních, aby nedošlo k šíření případné nákazy.
.

Průjem

Průjem může vzniknout jako reakce na napadení vnitřními parazity,může mít bakteriální původ nebo může být zapříčiněn nevhodným složením stravy.
V případě silných průjmů je třeba rychle jednat.

Symptomy:

Činčila má měkký až mazlavý trus, který se lepí.
Trus zanechává nahnědlé nebo nazelenalé fleky.
V závažnějších případech může trus obsahovat krev nebo hleny.
Při průjmech může být činčila strnulá, nahrbená, nepřijímá potravu.

možné příčiny:

Zvlhlé či plesnivé seno, řasy ve vodě, kterou činčila pije, nadměrné množství zeleného krmiva, nestravitelné rostliny (např.pokojové květiny), požití toxických látek (čisticí prostředky, jedovaté pokojové květiny), náhlá a nevhodná změna stravy,přejídání mladých rostoucích činčil, infekce jednobuněčnými parazity girardie nebo kokcidie.

Léčba:

Při zažívacích potížích je třeba činčilám poskytnout dostatek pohybu. Pohyb pomáhá upravit zažívání. Neomezujte činčile přísun potravy.
Nedávejte jí však žádné zelené krmení, nedávejte jí žádné pamlsky (jako jsou rozinky, sušené ovoce) a poskytněte jí dostatek kvalitního sena.
Ke granulím je možno přidat ovesné vločky. Je možné podávat heřmánkový nebo fenyklový čaj.
Někteří chovatelé doporučují dát činčile kousek živočišného uhlí,nebo sušenou borůvku.
Pokud se stav během krátké doby neupraví,je třeba navštívit veterináře.
Nechte vyšetřit trus na přítomnost střevních parazitů (dodejte veterináři co nejčerstvější bobky).
Pokud jsou tyto testy negativní,je třeba nechat udělat krevní testy, zda se nejedná o hepatitidu(zánět jater).
Při pozitivních výsledcích testů na vnitřní parazity veterinář obvykle nasadí léky.Po ukončení léčby je vhodné nechat po nějaké době bobky opětovně vyšetřit.
Tito parazité zabíjejí činčily pomalu, ale jistě.

Prevence:

Pravidelná vyvážená strava. Nedávejte činčile nadměrné množství pamlsků. Prostředí, ve kterém činčila žije, udržujte suché a čisté. Poskytněte jí dostatek pohybu. Respektujte jejich přirozený režim (přes den spí, nejaktivnější jsou za soumraku a za svítání).
.

Zácpa

Zácpa může být zapříčiněna silnou dehydratací a může způsobit ucpání střev.
Stále se zmenšující bobky, nechutenství, netečnost.

Symptomy:

Stále se zmenšující bobky, nechutenství, netečnost.

Možné příčiny:

Nevhodné složení stravy. Nadměrný přísun pamlsků, nedostatek pohybu. Nechutenství a následně zmenšující se bobky také mohou být průvodním znakem jiných zdravotních problémů - např. špatně rostlých zubů. Sledujte proto i jiné symptomy.

Léčba:

Nedávejte činčile oříšky nebo mandle, ale můžete jí dávat rozinky a kousky čerstvého či sušeného ovoce. Poskytněte činčile dostatek pohybu. Trávení činčily se upraví, pokud jí podáte 2x denně trochu živého jogurtu. Živý jogurt nařeďte ve vlažné vodě a malou čajovou lžičku této směsi dejte činčile kapátkem. Živý jogurt také pomůže obnovit trávicí střevní mikroflóru, pokud byla činčile podávána antibiotika (např. v souvislosti s jinou chorobou).

Prevence:

Činčily nepřekrmujte(krmná dávka na jedno zdravé zvíře je 1-2 lžíce granulí denně), pamlsky jí dávejte jen v malém množství a poskytněte jim dostatek pohybu. Po ukončené léčbě antibiotiky můžete činčile dávat několik dní živý jogurt.
.

Problémy se zuby

Činčily jsou hlodavci- zuby jim tedy neustále rostou (až 30 centimetrů ročně) Vepředu mají dva páry řezáků, vzadu mají 4 páry stoliček (na horní i dolní čelisti - celkem tedy 20 zubů). Pokud zuby rostou pod nesprávným úhlem,nebo pokud činčila nemá dostatek příležitostí si zuby zkracovat hlodáním, zuby se špatně obrušují a přerostou. Žvýkání potravy je pak pro ní těžší a těžší. U zdravého zvířete je délka řezáků cca 5 mm a horní řezáky jsou v mírném předkusu oproti dolním řezákům.Zuby mají mít zažloutlou nebo oranžovou barvu. Světlá barva zubů bývá znakem neadekvátní výživy- nedostatek vápníku.

Symptomy:

Pomalé žvýkání, činčila upřednostňuje měkkou stravu. Slintá, okolí tlamy a náprsenka jsou mokré(nebo slepená srst). Sousta jí vypadávají z tlamy, bobky se postupně zmenšují, činčila ztrácí hmotnost. Zuby vržou. Zubní kořeny mohou tlačit zevnitř na oční jamku.V tom případě činčila slzí.

Možné příčiny:

nedostatek vápníku v období růstu, málo větviček ke hlodání, zub se zalomil, nebo zalomený zub následně nesprávně dorost (to se týká pouze předních řezáků, stoličky se nezalamují), špatné postavení zubů od narození - u stoliček to má za následek nerovnoměrné obrušování zubů a mohou na nich vznikat ostré hrany či bodce. Nedostatek vitamínu C může zapříčinit uvolnění zubů a jejich vyklání.

Léčba:

Přerostlé zuby musí být ošetřeny veterinárním lékařem, který zkrátí přední zuby a případně zabrousí stoličky. Pokud se jedná o vrozenou vadu, návštěvy lékaře bude třeba pravidelně opakovat. Sledujte hmotnost svého zvířátka. Chronické opakování problému může mít za následek úplné vyhladovění a vysílení vašeho zvířátka. Ve vážných případech může být lékařské ošetření velmi nákladné a pro činčilu velmi stresující. V takových případech je třeba uvažovat o případné euthanasii.

Prevence:

Dostatečný přísun kalcia v období růstu. Dostatek čerstvých větví na hlodání.Pravidelně několikrát do roka kontrolujte délku, barvu a postavení předních zubů. Dostatečný přísun vitamínu C je také důležitý. Doporučuje se dávat vitamín C v pevném stavu, máte tak kontrolu nad množstvím, které činčila dostává. Činčily se špatně rostlými zuby
nepoužívejte k chovu.
.

Choroby dýchacích cest

K těmto problémům se přiřazuje zánět horních cest dýchacích (nachlazení),zápal plic nebo zánět pohrudnice. Stejně jako u člověka se i v těchto případech jedná o stav, kdy se organizmus brání proti infekci dýchacích cest. Bakterie způsobující tyto problémy bývají nejčastěji streptokoky, pasteurella, pseudomonas. Onemocnění je vzájemně přenositelné z člověka na činčilu a opačně.

Možné příčiny:

Transport, změna okolního prostředí, klec se nachází ve vlhké a chladné místnosti nebo v průvanu. Sliznice podrážděná prachem je k infekci náchylnější. Do plic se mohla dostat cizí látka(např. vdechnutí mléka při umělém vyživování mláďat pomocí kapátka)

Léčba:

Obvyklým postupem je podávání antibiotik, která předepsal veterinář. Přísun vitamínu C. Klec mějte v suchém a teplém prostředí, zamezte průvanu.

Prevence:

Zbytečně činčilu nepřevážejte. Zabraňte přenosu infekce od ostatních jedinců (ať už zvířat či lidí).
.

Kožní záněty, plísně

Nejčastěji bývají způsobeny plísněmi rodu microsporum nebo trichophyton. Některé plísně mohou být přenositelné na člověka či na jiné domácí mazlíčky!

Symptomy:

Činčila ztrácí srst nejdříve v okolí nosu, očí a v okolí pohlavních orgánů, později na ostatních částech těla. Kůže je na místech, kde činčila ztratila srst, zanícená, objevují se na ní šupinky či strupy.

Možné příčiny:

Činčila je chována v nehygienickém nebo vlhkém prostředí, dostala se do styku s nakaženým jedincem nebo se infekce dostala do koupacího písku.
Plíseň může zmizet samovolně, ale doporučuje se přípravek zvaný Fungistop, který se přidává do koupacího písku (1 kávová lžička na 1kg písku).
Pravidelně podávejte činčilám čistý písek. Okolí i vnitřek klece by měl být suchý, čistý, pokoj, ve kterém je klec, dobře větraný.

Léčba:

Zajistit činčilce každodenní koupání v písku do kterého dáme 1 pol. lžíci fungistopu.
Místa která nejsou kolem očí ještě fungistopem potíráme popř.Canestenem v pudru.
 
 

Reklama